Myslím si, že jste četli už několik příběhů, jak se lidé dostali ke sportu, který jich naplňuje a baví. Moje cesta vedla přes několik sportů, které mám ráda do teď, ale nevěnuji se jim.
Vztah ke sportu mám od dětství výborný. Od malička mě rodiče vedli ke sportu a často jsme trávili víkendy někde na kolách nebo na horách. Letní dovolené pod stanem, žádné luxusní hotely a ležení na pláži.
Někdy na prvním stupni základní školy jsem chodila do juda :) Učila ho jedna paní, která se po chvíli odstěhovala, takže se zrušil.
Asi v 8 letech jsem začala hrát fotbal, který mě fascinoval už od malička a stále ho miluji. Na tréninky jsem chodila s klukama, kteří hráli v místním týmu. Strašně mě to bavilo, na hřišti jsem byla snad každý den a můj jediný sen byl, hrát fotbal profesionálně.
Nějak v páté třídě jsem začala hrát florbal, se kterým jsem brzy skončila.
Když mi bylo 10, dala jsem si s fotbalem přestávku asi půl roku, poté jsem ho začala hrát znovu. Ve fotbale jsem nebyla nikdy tak dobrá jako kluci kolem mě. A tak jsem hrála, hrála a hrála. Chtěla jsem být lepší a lepší, tak jsem trénovala a trénovala.
Byli doby, kdy se na mě jezdili dívat trenéři z výborných ženských týmů, ale nikdy jsem se tam nedostala, buď kvůli dojíždění, nebo kvůli času.
Minulý rok jsem začala hrát za ženský klub, ve kterém jsem hrála rok.
Poté mě osvítila posilovna a tam jsem dodnes. S nějakým posilováním,
Dřívě to bylo spíš domácí cvičení s váhou vlastního těla (kliky, dřepy, sedy-lehy, výpady), teď pravidělně chodím do posilovny. V budoucnu chci jezdit na soutěže (nejspíš Bikini fitness nebo body fitness) a věnovat se fitness světu naplno. Ale to je ještě daleko. :)Také mě hodně baví běh a vlastně běhám od malička. Není to dávno, co jsem začala přemýšlět o závodech. :) Nejde mi o to vyhrát, ale překonat sama sebe, když budu na dně.
Jsem přihlášena na Spartan Race - Litovel. Snad všechno dopadne podle plánů. :)
P.S. Kdo tady běhá a miluje železo stejně jako já? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat